12.-15.11.2017
Během cesty z Chiang Rai jsme si řekli, že se nám v Chiang Mai tak líbilo, že zde zůstaneme ještě dalším 5 dní, než se vydáme zase dál. Když jsme dorazili, byl už večer a ubytování jsme si sehnali narychlo na jednu noc poblíž naší oblíbené restaurace. Rozhodli jsme se, že poznáme další část města a najdeme si ubytování v jiné oblasti. Nakonec se nám podařilo přes Airbnb najít krásný byt s vlastní koupenou, ložnicí, prostorem pro notebook, kuchyní, balkónem a bazénem kousek od letiště. Následující den jsme se vydali přes město pěšky do našeho nového obydlí.
Co jsme se díky tomuto ubytování naučili?
Pokud je někde psáno, že je v bytě kuchyň – nemusí to znamenat to, na co jsme zvyklí u nás. Zde kuchyň znamenal prostor s ledničkou, linkou a dřezem. Nádobí nebo dokonce vařič nikde. Od té doby, pokud vidíme napsanou kuchyň ve vypsaném vybavení, pozorně studujeme fotky, co je v kuchyni přesně zobrazeno.
Během 2 dnů jsme usoudili, že tohle místo opravdu není podle našich představ. Bylo sice kousek od nás (asi 1 km) nákupní centrum, ale jinak nic. Po několika hledáních tras a cest různými dopravními prostředky jsme si nakonec vybrali let do Bangkoku. Letenky jsme si zabookovali na 15.11. Cenově i časově to byla nejlepší možná volba. Letiště jsme měli blízko a čas 12:15 hod. byl ideální.
15.11.2017
Myslíte si, že špatný čas odjezdu autobusu do Chiang Rai byl náš jediný přešlap?
Omyl…
Časová rezerva vyšla skvěle a my jsme už po půl 11 byli na letišti. Opět jsme zvolili pěškobus, ale pro tentokrát nás žádné zažívací problémy nepřekvapily. Překvapilo nás naopak něco jiného. Když jsme dorazili na letiště, přišli jsme na přepážku check-inu našich zavazadel. Většinou si letenky ještě předtím tiskneme u samoobslužného stojanu, ale tentokrát to hlásilo nějakou chybu. Šli jsme tedy na přepážku a předali pasy. Slečna na nás trošku nevěřícně koukala a nakonec nám sdělila, že letenky zabookované máme, ale místo 15.11 (November) na 15.12. (December). Opravdu hezké zjištění. Ještě, že jezdíme na letiště včas a existují zde kanceláře, takže naštěstí nebyl problém letenku přebookovat na správný den i hodinu (jen si zkrátka za všechny změny hodně připlatíte). Co se týče vztahu – tak jsme to nakonec vzali s úsměvem. V těchto případech jde jen o peníze. Hlavně, že se najde řešení. Výčitky a hádky zde opravdu nejsou na místě. Lepší si říct, že takový trubky na cestě jako my dva snad ještě nebyli.
Bangkok – místo, které mi zůstane v paměti
I když jsme dorazili do Bangkoku, nechtěli jsme zde zůstávat. Měli jsme namířeno ještě dál na jih – do Pattaya city, ale ubytování jsme našli až od 16.11.,takže zde následovalo přespání na 1 noc (opět poblíž letiště).
Během cesty do hostelu jsme procházeli jednou oblastí, která mi zůstala v paměti. Bylo to místo, kde chcete být pouze nezbytně nutnou dobu nebo vůbec. Každý, kdo by viděl všechny obyvatele této čtvrti by řekl, že trpí anorexií. Nebyl to hezký pohled. Všude okolo hromada odpadků a v tom teple nepopsatelně smíšený smrad, několik toulavých zvířat (koček, psů) a mezitím hrající si děti. Když nás spatřili, v očích měli udivený výraz, začali směrem k nám běžet a natahovat ruku. Nevím, co tahle situace zanechala v Martinovi, ale ve mně vyvolala silný emoční prožitek s tím, že si musíme cenit toho, jak a kde jsme vyrůstali, co všechno už máme nebo si můžeme koupit. Jak mi totiž Martin řekl – tihle lidé si za celý život nevydělají ani to, co ty sis vydělala za 1 měsíc. Co k tomu dodat…
