Cestovní ruch tvoří asi 6% ekonomiky země. Podle Světové organizace cestovního ruchu byla Thajsko nejnavštěvovanější zemí v jihovýchodní Asii v roce 2013.
Chiang Rai
Chiang Rai je provincie se stejnojmenným městem na úplném severu Thajska. V tomto městě se také nachází nejsevernější bod – Mae Sai. Mluví se o něm jako o hlavní bráně do tzv. Zlatého trojúhelníku, ve kterém mají hranice 3 státy (Thajsko, Myanmar a Laos). V 90. letech byla tato oblast před turisty uzavřena díky čilému ruchu drogové mafie, jelikož bylo území poseto makovými poli a ve světě proslulo velkou produkcí opia. Policie tento byznys potlačila, byly zde vybudovány hotelové komplexy a dveře pro turisty začaly být otevřené. Město je obklopeno přírodou společně s horami a je považováno za jednu z nejstarších osad v Thajsku. Původně bylo hlavním městem království Lan Na, ale později se centrum přesunulo do Chiang Mai.
Wat Rong Khun – Pro turisty více známý pod jménem White Temple je už podle názvu bílý chrám, který byl v roce 1997 otevřený veřejnosti. Stále však ještě není dokončený. Pro místní je vstup zdarma, jako turista zaplatíte 50 THB. Až bude stavba dokončena, bude mít komplex celkem 9 budov.
Clock tower – Navržen stejným thajským umělcem jako Wat Rong Khun. Odhalen byl v roce 2008 na počest Jeho Veličenstva krále Bhumibhol Adulyadej (Rama IX.) a slouží jako kruhový objezd.
Chiang Mai
Chiang Mai je zároveň město i provincie v severním Thajsku. Název můžeme přeložit jako Nové Město a vznikl roku 1296, kdy bylo hlavním městem království Lan Na. V současné době je druhým největším městem Thajska. V posledních letech jeho obliba u turistů roste – zejména u digitálních nomádů. Je tu vidět obrovský rozvoj města, spoustu hezkých restaurací a kavárniček, ale najdete i tradiční trhy s pouličními stánky a občerstvením. Nachází se zde přes 300 chrámů a v centru můžete obdivovat i pozůstatky starých hradeb.
Pattaya
Město situované na východním pobřeží Thajského zálivu v provincii Chonburi. Patří do skupiny nejnavštěvovanějších míst v Thajském království, ale až do šedesátých let minulého století šlo pouze o rybářskou vesničku. Když někdo vysloví Pattaya – bohužel se většině lidem vybaví pouze noční kluby, kabarety, go-go bary, diskotéky, vysoká kriminalita a především zábava, za kterou spousta turistů právě do této oblasti míří – sexuální turistika a ikonická WALKING STREET. Pokud sem cíleně zamíříte, každý si najde to své (na tomto místě není nic nemožné). Nepříjemností je ovšem značné procento výskytu pohlavních chorob a AIDS.
Sanctuary of Truth – Jde o celodřevěnou budovu plnou soch na základě tradičních buddhistických a hinduistických motivů. Je postavena tak, aby odolala větru a slunečnímu záření u pobřeží. Myšlenka tohoto projektu vznikla v roce 1981 a ani dnes není ještě zcela dokončena. Konec stavby je naplánován na rok 2050. Budova je postavena do čtyř křídel věnovaných thajské, khmérské, čínské a indické náboženské ikonografii. Hlavní styl je založen na thajské architektuře období Ayutthayan. Vidíme zde ručně vyřezávané dřevěné sochy odvozené od různých uměleckých tradic.
Wang Sam Sien – Neboli malá Čína v Pattaye. Wang Sam Sien byl založen pro prezentaci sbírky čínského umění a návštěvníkům nabízí přírodní prostředí se spoustou rostlin a zahradou. Lokalita je skvělým příkladem tzv. Feng Shui, které je nezbytnou součástí čínského přesvědčení. Feng znamená vítr a Shui znamená vodu. V zadní části vidíme kopce a vpředu rybník. Čínská kultura věří, že vítr a voda jsou spojeny s dobrým zdravotním stavem. Nachází se zde také krásná dlouhá zeď reprezentující 24 příběhů. Tohle místo učí návštěvníky o významných postavách, strukturách a událostech z čínské historie.
Wat Phra Yai – Největší Buddha provincie Chonburi se nachází na vrcholu kopce Pratamnak. Oficiálně je nazván Phra Buddha Sukhothai Walai Chonlathan, ale je také známý jako Luang Pho Yai. Měří asi 18 metrů a byl postaven v roce 1977. Nahoru vede dlouhé schodiště lemované dvěma zlatými hady. Nahoře kolem největšího Buddhy je několik dalších menších Buddhů.
Bangkok
Bangkok se řadí k nejnavštěvovanějším a nejoblíbenějším městům světa. Díky velkému rozvoji a přestavbě v 80. letech bylo město změněno na městskou džungli mrakodrapů a v roce 2016 získal 8.příčku nejvyšších měst světa. Zvláštním rysem je všudypříromný pouliční prodej od potravin, přes oblečení po elektroniku a mnoho kulturních památek.
Wat Traimit (The Pure Gold Buddha Temple) – Jde o největšího světového masivního zlatého sedícího Buddhu s rozlohou téměř 5 metrů. Váží pět a půl tuny.
Wat Pho – Jedná se o největší a nejstarší buddhistický chrámový komplex jižně od Grand Palace. Chrám zaujímá první příčku na seznamu 6 chrámů v Thajsku, které byly zařazeny do nejvyšší třídy prvotřídních královských chrámů. Proslavil se především s tzv. skloněným Buddhou. Socha je 15 metrů vysoká, 46 metrů dlouhá a představuje jednu z největších soch Buddhy v Thajsku.
Grand Palace – je oficiálním sídlem králů Thajska už od roku 1782 a stále se používá pro několik oficiálních akcí, obřadů a státních funkcí. Je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Thajsku.
Wat Phra Kaew (chrám smaragdového Buddhy) – je považován za nejposvátnější buddhistický chrám (Wat) v Thajsku. Smaragdový Buddha umístěný v chrámu je silným nábožensko-politickým symbolem a ochranným obrazem Thajska.
Ayutthaya
Ayutthaya historical park – ruiny starého města Ayutthaya, které bylo dříve hlavním městem Siamu. V roce 1969 zahájilo oddělení výtvarných umění renovaci zřícenin. Část parku byla v roce 1991 zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Během své existence vládlo v Ayutthaya 35 králů.
Sukhothai
Sukhothai Historical Park – ruiny hlavního města království Sukhothai ze 13. a 14. století, v severním centrálním Thajsku. Na 70 km2 je 193 zřícenin. Naleznete pozůstatky královského paláce a dvaceti šesti chrámů, z nichž největší je Wat Mahathat. Park je veden oddělením výtvarného umění Thajska s podporou UNESCO.
Kanchanaburi
V roce 1942 bylo Kanchanaburi pod japonskou kontrolou. Právě zde budovali zajatci neslavnou barmskou železnici přes řeku Kwai – dnes známou jako Death Railway. Událost je navíc zobrazena ve filmech: Most na řece Kwai (1957), Návrat z řeky Kwai (1989) a The Railway Man (2013). Téměř polovina vězňů pracujících na projektu zemřela na nemoci, špatném zacházení nebo nehodách. V kanchanaburi byly vytvořeny k jejich památce dvě muzea a památník.
Koh Lipe
Thajský ostrov v Andamanském moři poblíž hranic s Malajsií. Ostrov je dnes známý pro své nádherné podmořské prostředí a písečné pláže. K nejpopulárnějším činnostem proto patří šnorchlování a potápění. Mnoho potápěčů láká prohlédnout si vrak lodi Yong Hua, který se nalézá na dně oceánu nedaleko od západního pobřeží. 50 metrů dlouhá loď se potopila po požáru v roce 1996.
