Historie
Nový Zéland byl posledním územím, které lidé osídlili. Východní Polynésané sem dorazili zhruba před 700 lety. Rostoucí populace však vedla k zániku mnoha jedinečných druhů bezletých ptáků a zároveň k vývoji maorské kultury. Populace byla rozdělena na IWI a HAPU, kteří v průběhu let mezi sebou spolupracovali nebo bojovali. Skupina Māori se později přestěhovala na Chathamské ostrovy, kde rozvíjela svou odlišnou moriori kulturu. Populace Moriori byla v letech 1835 – 1862 zcela zničena, hlavně kvůli invazi, zotročování a evropským nemocem. V roce 1862 přežilo pouze 101 lidí a poslední známý plnokrevník Moriori zemřel v roce 1933.
Holandský průzkumník Abel Tasman byl v roce 1642 prvním Evropanem, který spatřil severozápadní pobřeží jižního ostrova Nového Zélandu. Až do roku 1769 nikdo další z Evropy Nový Zéland nenavštívil. V roce 1769 sem však dorazil britský průzkumník James Cook, který zmapoval téměř celé pobřeží.
V roce 1788 kapitán Arthur Phillip převzal pozici guvernéra nové britské kolonie – Nového Jižního Walesu, který podle jeho pověření zahrnoval i Nový Zéland. Později vedly probíhající nepokoje k návrhu urovnání společnosti Nového Zélandu a nároku Spojeného království vyjednat s Maori smlouvu a dne 21.5.1840 byla prohlášena britská suverenita nad celým Novým Zélandem.
1.7.1841 se Nový Zéland stal samostatnou kolonií, která v roce 1852 získala reprezentativní vládu a v roce 1854 se sešel její první parlament. Postupem času začal získávat zodpovědnost za všechny domácí záležitosti kromě nativní politiky (ta byla udělena až v polovině 60.let). Po obavách, že by jižní ostrov mohl tvořit samostatnou kolonii, přesunul premiér Alfred Domett usnesení o převodu kapitálu z Aucklandu do Wellingtonu.
V roce 1893 byl Nový Zéland prvním národem na světě, který udělil všem ženám právo volit.
Po podepsání smlouvy o britské suverenitě došlo během 19.století ke zvyšujícímu se počtu přistěhovalců, kteří přeměnili zastoupení původního obyvatelstva. Jejich výskyt klesl zhruba na 40%.
Když bylo v roce 1901 šest britských kolonií spojeno do Austrálie, Nový Zéland se k federaci nepřipojil a v roce 1907 měl samosprávnou nadvládu. Byla mu nabídnuta úplná nezávislost podle Statutu Westminster z roku 1931, ale až do roku 1947 ho nepřijal.
Politika
Nový Zéland je ústavní monarchie s parlamentní demokracií. Alžběta II. je královna Nového Zélandu a tedy i hlava státu, kterou však zastupuje generální guvernér, kterého jmenuje na radu předsedy vlády. Generální guvernér může vykonávat výsadní pravomoce Koruny, jako je přezkoumání případů nespravedlnosti a jmenování ministrů, vyslanců a dalších klíčových veřejných činitelů. Pravomoce panovníka a generálního guvernéra jsou omezeny ústavními omezeními a nelze je normálně vykonávat bez rady ministrů.
Parlament Nového Zélandu má zákonodárnou moc a skládá se z královny a Sněmovny reprezentantů. Sněmovna reprezentantů je demokraticky zvolena a ze strany nebo koalice je tvořena vláda s většinou křesel. Generální guvernér jmenuje ministry na radu předsedy vlády, který je parlamentním vůdcem vládnoucí strany nebo koalice.
Kabinet, tvořený ministry a vedený premiérem, je nejvyšším politickým orgánem ve vládě a odpovědným za rozhodování o významných vládních opatřeních. Členové kabinetu přijímají významná rozhodnutí společně, a proto jsou společně odpovědní za důsledky těchto rozhodnutí.
Mezi březnem 2005 a srpnem 2006 se Nový Zéland stal první zemí na světě, ve které byly všechny nejvyšší kanceláře v zemi – hlava státu, generální guvernér, předseda vlády, řečník a hlavní soudce – okupovány současně ženami. Současným předsedou vlády je Jacinda Ardern, která je ve funkci od 26. října 2017.
Novozélandské soudnictví vedené hlavním soudcem zahrnuje Nejvyšší soud, Odvolací soud, Vrchní soud a podřízené soudy. Nový Zéland je označen za jeden z nejstabilnějších a nejsprávnějších států světa.
Náboženství
Převládajícím náboženským vyznáním je křesťanství (celkem 49%). Dalších 41,9% uvedlo, že se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Imigrace a demografické změny v posledních desetiletích přispěly k růstu menšinových náboženství jako je hinduismus (2,1%), buddhismus (1,5%), islám (1,2%) a sikhismus (0,5%).
Lidé
Māori jsou původní obyvatelé Nového Zélandu, kteří pocházeli z východních polynéských ostrovů. Díky pozdějšímu vytvoření britské kolonie má nyní populaci převážně evropského původu, ale s významnou domorodou Maori menšinou. V posledních letech se zvyšuje také počet asijské menšiny, menšina Polynésanů, lidí z Ameriky i Afriky.
Jazyk
Nový Zéland má tři úřední jazyky (angličtinu, maorštinu a znakový jazyk).
- Novozélandská angličtina – je podobná australské angličtině, ukazuje vliv maorštiny a v některých částech země můžete rozpoznat skotské a irské vlivy. Tímto jazykem mluví zhruba 96,3% populace.
- Východní polynéský jazyk “Te Reo Māori” – úzce souvisí s Tahitskými a Cookovými ostrovy Māori. Tímto jazykem mluví zhruba 3,7% populace.
- Novozélandský znakový jazyk – má své kořeny v britském znakovém jazyce (BSL) a může být technicky považován za dialekt britské, australské a novozélandské znakové řeči (BANZSL). Používá ho asi 20 000 lidí.
Kultura
Během staletí přinesli přistěhovalci na Nový Zéland aspekty své vlastní kultury a ovlivnili tak i původní kulturu Maori.
Evropští novozélanďané (Pākehā) si navzdory své poloze daleko od Evropy zachovali silné kulturní vazby na „mateřskou Anglii“. Tyto vazby byly oslabeny zánikem britského impéria a ztrátou zvláštního přístupu na britské trhy s masem a mléčnými výrobky. Pākehā začal tvořit samostatnou identitu ovlivněnou jejich průkopnickou historií, venkovským životním stylem a jedinečným prostředím Nového Zélandu.
Nověji se kultura Nového Zélandu rozšířila globalizací a imigrací z tichomořských ostrovů, východní Asie a jižní Asie.
Národní symboly Nového Zélandu jsou ovlivněny přírodními, historickými a Moriori zdroji. Stříbrná kapradina je znak objevující se na armádních odznacích a uniformách sportovních týmů. Některé položky populární kultury považované za jedinečné na Novém Zélandu se nazývají „Kiwiana“
Kapa Haka – je tanec tradičního maori umění, kterým se vyjadřuje dědictví a kulturní identita (pro mnohé je tento tanec známý jako rituál před mezinárodními hrami).
Média – rozmanitou krajinu a nádhernou přírodu můžete obdivovat ve velkorozpočtových filmech jako je Avatar, Pán prstenů, Hobit, Letopisy Narnie, King Kong a Poslední Samuraj. Někteří si ještě dokonce vzpomenou na seriál Xena: Princezna bojovnice, která se zde také natáčela.
Sport – většina oblíbených sportů na Novém Zélandu má svůj původ ve Velké Británii. Národním sportem jsou RUGBY, které současně přitahují nejvíce diváků. “All Blacks”, národní tým, jsou nejúspěšnější v historii mezinárodních her rugby a jsou také panujícími mistry světa. Pozornost si také zaslouží extrémní sporty jako dobrodružná turistika, horolezectví, tramping, kanoistika, snowsports, lov, surfování, plachtění atd. Polynéský sport WAKA AMA RACING zažil velký comeback v průběhu 80.let.