Koloniální vesnice vytvořená na Novém Zélandu pomocí domů a chalup zachráněných z okolního předměstí Howick v Aucklandu.

Guvernér George Gray se obával případného stěhování Francouzů z Nové Kaledonie a Tahiti na Nový Zéland a současně lídr Maorů Hone Heke způsoboval nepokoje s novými osadníky na severu země. Poukazoval především na to, že britští osadníci zde nejsou vítáni. Následkem toho požádal guvernér Anglii o pomoc při ochraně rodící se osady v Aucklandu, která se později stala hlavním městem Nového Zélandu.

Anglie se rozhodla vyslat vysloužilé vojáky, kteří se vrátili z bojů v Afghánistánu, Indie, Malty apod. Byli vyzváni, aby zde vytvořili armádní sbor, známý pod jménem Royal New Zealand Fencible Corps, který bude v případě útoku bránit Auckland.

Vojáci měli možnost přivést si s sebou manželky s dětmi. V té době šlo o největší imigrační program, protože se zde nově usadilo přibližně 2500 lidí. Přicházeli mezi lety 1847-1852, bylo vysláno celkem 10 lodí a většina plaveb trvala 3-4 měsíce.

Nabídka zahrnovala volný vstup na Nový Zéland, dvoupokojovou chalupu a akr půdy výměnou za 7leté období služby. Hlavní povinností byla účast na vojenských nedělních přehlídkách a jednoroční nabídka práce ve veřejných pracovních programech (stavba silnic a mostů). K vojenské službě byli povoláni pouze jednou v roce 1851.

Pro první 4 lodě nebylo připraveno nic, pouze stany a přístřešky. Nicméně po 7 letech služby měli chaty a akr půdy ve svém vlastnictví. Později si mohli koupit další pozemky za velmi dobrou cenu. Do Evropy se vrátili pouze 3 lidé. Finančně byl tento program velice úspěšný.

Historie vesnice

23. května 1962 se uskutečnilo veřejné jednání, které předsedal B. Kendrick. Rozhodlo se o vytvoření „Howick Historical Society“ a zachování historických budov v Howick. Prvním prezidentem byl zvolen pan B. Kendrick.

Počátky společnosti začaly oslavou 100. výročí kostela Všech svatých v listopadu 1947. Při této příležitosti byla uspořádána i výstava nábytku a artefaktů, která měla úspěch. V roce 1949 se připojili další, kteří měli zájem o to, aby se zachovali původní stavby. Vedla se myšlenka o jisté koloniální vesnici, kde by tyto budovy byly zasazeny do historického prostředí.

Některé z myšlenek Howick Colonial Village pocházely z výletů členů společnosti (např. do venkovního historického muzea Nové Anglie v Old Sturbridge Village v Massachusetts na pobřeží Mystic v Connecticutu).
Rodina Bell nabídla v roce 1972 společnosti Bell House a 5 akrů vedle domu. Později bylo místo rozšířeno na 7 akrů a vznikl základ Howick Historical Village.

Trvalo osm let, než se oblast proměnila na živé muzeum. Velké poděkování patří hlavně pracujícím dobrovolníkům. Financování přemístění budov a jejich restaurování do značné míry pocházelo z prodeje vánočních přání a stánků s dorty. Přispěla i podpora místních obyvatel. Dne 8. března 1980 byla Howick Historical Village oficiálně otevřena.

Vesnice dnes

Vesnice je otevřena pro veřejnost každý den s výjimkou Štědrého dne, Nového roku, Velkého pátku a ANZAC Day) od 10:00 hod. do 16:00 hod. Třetí neděle každého měsíce (s výjimkou prosince) se konají tzv. živé dny, ve kterých vesnice ožívá s mnoha kostýmovanými dobrovolníky, kteří oživují každodenní život ve viktoriánských novozélandských časech.

Součástí vesnice je krásná kavárna se zahrádkou, kterou nesmíte při návštěvě vynechat!

Ať chceme nebo ne, pokračujeme v cestě…..ubytování po této zastávce máme až za Aucklandem na severu ve městě Dargaville. Chvilka na relax a odpočinek.

V následujícím článku se můžete těšit na několik zastávek při naší cestě do městečka Kaitaia.

Kategorie: Blog