I když jsme už na ostrově docela dlouho, nenavštívili jsme úplně všechny místa, která stojí za zhlédnutí. S našima Robinsonama jsme proto měli důvod, udělat si několik výletů a zároveň jim ukázat i to, co jsme my už viděli.
SkyCab a Skybridge
Jako první samozřejmě nemůže chybět hlavní atrakce tohoto ostrova. Jízda lanovkou k vysutému mostu mezi dvěma vrcholy. Oproti prosinci zde panovala mnohem menší čekací fronta a příjemnější počasí. My s Martinem jsme zůstali u spodní stanice v Oriental Village a naši Robinsoni se vydali na jízdu lanovkou. Bylo to, jako když pošlete děti na nějakou atrakci a doufáte, že se jim nic nestane a v pořádku se vrátí zase zpět. Poté ještě navštívili 3D Art muzeum.
Seven Wells Waterfall
Když jedete lanovkou do horní stanice ke SkyBridge, na jedné straně máte možnost tenhle nádherný vodopád vidět. A protože jsme ani my tenhle kousek krásy neviděli, další výlet byl jasný.
Vodopád je pojmenován podle toho, že tvoří 7 přírodních bazénů na různých výškových stupních, které proudí po druhé nejvyšší hoře ostrova – Mount Mat Cincang. Vrchol vodopádu je ve výšce 480 metrů a cesta vede přes deštný prales Mount Mat Cincang, kde se dá vidět spousta flóry a fauny. Opičky, housenky, ptáci, různě velké pijavice. Tady na vlastní kůži Davča poznal, jaké to je, když se na vás přisaje pijavice. Potvora! Celkově je vodopád vysoký 91 metrů. Místní lidé věří, že voda z vodopádu umí léčit řadu nemocí.
Durian Perangin Waterfall
Když máme tenhle vodopád kousek od ubytování, byla by ostuda ho vynechat. Zároveň si tu kluci připomněli silné aroma durianu. Vodopád se nachází na severním svahu nejvyšší hory ostrova – Gunung Raya.
Wat Koh Wanaram
Skrytý budhistický chrám nedaleko hlavního města Kuah. Založen byl v roce 2000 poté, co místní budhistické společenství získalo požehnání proslulého thajského mnicha Luang Por Khun. Krajinářská zahrada je obklopena deštným pralesem a vápencovými kopci. Jedna z nich má mohutnou mramorovou sochu Kuan Yin. Dokončena byla v roce 2014 a je to jedna z nejúchvatnějších řezb bohyně milosrdenství. Je zobrazena v plášti s větvemi na pravé ruce a sklenicí vody na levé straně. Chrám je domovem tří škol, kde se můžete dozvědět o třech nejvýznamnějších typech buddhismu, Theravada (thajské), Vajrayana (himálajské) a Mahayana buddhismus (čínské).
Výlet ve dvou s večerním dobrodružstvím
Jeden den se kluci rozhodli, že vyrazí na výlet sami. Nabídku dostala i Anička, ale ta s díky odmítla, že nemusí absolvovat úplně všechno a raději bude pomáhat na zahradě. Kluci se totiž rozhodli vyrazit pěšky k nedalekým Lubuk Semilang Waterfall. Nic jsme proti tomu neměli, jen jsme je upozorňovali, že je asi kolem 15:00 hodin a dost rychle zapadne slunce, tak aby se někde neztratili. Odpověď zněla, že ať se nebojíme, že vše zvládnou a tak vyrazili. My pracovali zbytek odpoledne na zahradě a kolem půl 8 večer jsme se domluvili, že si zajdeme na večeři do restaurace, protože ani jednomu z nás se nechtělo vařit. Když jsme si kolem 8 večer objednali, začali jsme diskutovat o tom, kde kluci asi jsou, protože už byla tma. V tom přišla Aničce zpráva, co dělá. Během chvilky jsme zjistili, že kluci po vodopádech vyrazili ještě na nejvyšší horu ostrova – Gunung Raya a že jim na mapách Google ukazuje ještě 3 hodiny cesty zpět. Navíc mají hlad, žízeň a byli unavení. Pro bližší informace nám zaslali mapu s ukazatelem polohy (cca někde v polovině zelené pustiny). Joooo a zbývalo jim asi 12% baterky v telefonu. Prosili, jestli bychom byli hodní a nepřijeli je vyzvednout autem.
Takže nás po večeři čekala ještě “zachraňovací akce”. Po cestě jsme si ale užili taky radosti. Dorazili jsme na místo s několika varovnýma cedulema o zákazu vjezdu aut a zároveň měli jen tak tak benzín. Naštěstí to dobře dopadlo a kluky jsme našli. V jednu chvíli jsem je chtěla přetrhnout (až jsem si vzpomněla na několik příhod s rodiči, kdy měli zřejmě stejné nutkání), ale nakonec jsem byla hlavně ráda, že jsou oba v pořádku 🙂
Jinak ale pobyt probíhal v klidu, v přátelské atmosféře a občas i v multikulturním duchu. Občas převládala Itálie, USA, Indie, Sýrie, Arábie, Malajsie, Thajsko, Čína, Česko atd….taková cesta kolem světa v gastronomii 🙂
Třeštička na závěr pobytu
Aby ten prázdninový pobyt nebyl úplně bez chybičky, ke konci pobytu jsme ještě vyrazili na exkurzi iCare kliniky. Když se naši Robinsoni vrátili z Koh Lipe, čekalo nás překvapení v podobě kulhajícího Martina. Jednu nohu měl neuvěřitelně oteklou s infikovanou ránou od žabek. A i na druhé noze jsme si všimli nějaké rány kolem kotníku (jen jsme nedokázali zjistit od čeho). A tak abych si asi oprášila znalosti ošetřovatelství, jsem provedla v našich podmínkách první pomoc, ale tu odbornější jsem chtěla nechat na lékaři. Noooo na klinice nám paní doktorka po zhlédnutí sdělila, že ty rány jsou infikované. Což jsem věděla taky….a jediné co předepsala navíc, byly léky na otok a ATB mast. Širokospektrální ATB a léky na bolest jsem měla s sebou. Myslela jsem, že doktorka se na ty rány alespoň podívá, protože v obou byl hnis, který bylo potřeba odstranit, ale jen předepsala léky. Tečka. Takže jsem se na to čištění a převaz s nůžtičkama na nehty, pinzetou, jehlou ze šití, sterilníma čtverečkama a peroxidem vrhla sama. Asi kdyby mě někdo viděl, tak by se chytil za hlavu a nemohl by se na to koukat….no joooo “domácí podmínky v Asii”. Klobouk dolů, že to Martin vydržel, ale nakonec se rány začaly lepšit, což bylo nejdůležitejší.
Robinsoni z ostrova pokračovali na naše doporučení ještě do Singapuru a pak do Kuala Lumpur, odkud měli let zpět do Čech. Dle jejich slov to byli nezapomenutelné prázdniny, tak doufáme, že společně zase něco v zahraničí podnikneme!
Pokud Vás bude zajímat ještě jeden výlet, který jsme společně podnikli – Thajsko, ostrov Koh Lipe, těšte se na další článek 🙂