6.3.2018

Po pár dnech opouštíme město Siem Reap a vydáváme se autobusem do hlavního města Phnom Penh.

Co se týče dopravy, tak jsme se trošku té cesty báli, jelikož jsme četli několik recenzí o tom, že společnosti autobusů jsou nezodpovědné, silnice nejsou bezpečné a na spoustu místech dochází k nehodám. Nakonec vyšla nejlépe společnost Giant Ibis a osobně mohu sdělit, že pokud něco nezažijete na vlastní kůži, nevěřte recenzím na internetu. Určitě je dobré podívat se, zda nemají uzavřenou nějakou smlouvu s hotelem/hostelem, kde jste ubytovaní. Zdarma Vás totiž mohou vyzvednout a dovézt na terminál, odkud autobus odjíždí. My jsme tuto možnost měli a využili (podmínkou ovšem je, že jste hodinu před odjezdem připraveni před hotelem). Vyzvedávací mini bus objíždí hotely a vy nevíte, kdy dorazí do toho vašeho. Takže se taky stalo, že v posledním hotelu klient nebyl připraven a i přes kontaktování recepce se nedostavil, řidič nečekal a dotyčný s námi neodjel. V tom si mohou lidé stěžovat jak chtějí, ale chápu, že řidiči musí dodržovat čas.

A pokud jde o autobus, tak na nás čekal čistý, klimatizovaný autobus se širokými sedačkami (měnící polohu), zásuvkami a jako bonus jsme dostali vodu, svačinu a vlhký papírový ubrousek. Cesta trvala zhruba 6 hodin se 2 zastávkami (jedna delší na oběd) a silnice byli v naprostém pořádku.

Během cesty jsem zachytila pár snímků, kde můžete vidět např. práce na silnici nebo styl budov.

Ale co mě nejvíce zaujalo, bylo obrovské množství stánků u silnice, kde měli lahve se žlutou tekutinou. Zpočátku jsem si říkala, že se asi lidé rádi zastavují pro nějakou limonádu nebo čaj, ale nakonec jsme se dozvěděli, že v těch PET lahvích se kupuje benzín 🙂

Phnom Penh

Hlavní, největší a nejlidnatější město Kambodže nacházející se na soutoku Mekong a Tonlesap. Původně se město jmenovalo Čakdomukh (což znamená 4 ramena = rozvětvení Mekongu). Současný název v khmerštině znamená doslova: Kopec paní Penh. Legenda říká, že žena která se jmenovala Penh, zde totiž v roce 1372 postavila první osadu a na nedalekém kopci nechala vybudovat chrám na počest všech sošek Buddhy, které nalezla v řece.

Zde jsme měli jen krátkou zastávku. Rozhodli jsme se tu přenocovat, protože následující den v 8:00 hod. nás čekala opět cesta autobusem dále na jih do Sihanoukville. Ještě ale před naším odjezdem, jsme si dopřáli podvečerní procházku po městě.

Národní muzeum Kambodži

Je největším muzeem kulturní historie včetně soch, keramiky, etnografických objektů atd. od prehistorického období po Khmérskou říši. Budovy byly postaveny v letech 1917 a 1924. Je pod vedením kambodžského ministerstva kultury a výtvarného umění.

Památník Kambodžsko-vietnamského přátelství

Památka připomíná bývalou alianci mezi Vietnamem a Kambodžou. Postavili ji koncem 70.let během komunistického režimu, který získal moc po kambodžsko-vietnamské válce, a který zrušil režim Rudých Khmerů. Památník se nachází v oblíbeném parku uprostřed města.

Socha bývalého krále  Norodoma Sihanouka

Bronzová socha je 4,5 metrů vysoká a je věnována úspěchu Sihanouka na osvobození země 9. listopadu 1953 z francouzského protektorátu v Kambodži.

Památník Nezávislosti

Byl postaven v roce 1958, aby připomínal nezávislost Kambodže na Francii v roce 1953.

Procházku jsme nakonec zakončili na místním nočním trhu, kde jsme si zároveň dali večeři s dezertem.

7.3.2018

Druhý den ráno jsme už kolem 7:00 hod. měli budíček a o půl hodiny později vyrazili směrem k autobusovému terminálu. Protože se nám jízda se společností Giant Ibis líbila, zvolili jsme na další cestu stejného dopravce. Je pravda, že tentokrát jsme na čas nevyjížděli, protože se čekalo na pár opozdilců, ale vzhledem k tomu, že jsme si pro jistotu nezařizovali další navazující spoj, tak nám konečné 1,5 hodinové zpoždění nevadilo.

Sihanoukville

Město, které bylo pojmenováno na počest bývalého krále Norodoma Sihanouka. Mladé město se vyvinulo paralelně s výstavbou autonomního přístavu Sihanoukville, který byl zahájen v roce 1955 jako brána k přímému a neomezenému mezinárodnímu obchodu s mořem. V důsledku toho se město stalo předním národním centrem obchodu, dopravy a výroby.